Příbram

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Příbram
Svatá Hora nad Příbramí a kostel sv. Jakuba
znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	539911
kraj (NUTS 3):	Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4):	Příbram (CZ020B)
obec s rozšířenou působností:	Příbram
pověřená obec:
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	33,41 km²
počet obyvatel:	35 475
zeměpisná šířka:	49° 41' 18" s. š
zeměpisná délka:	14° 00' 33" v. d.
nadmořská výška:	502 m
PSČ:	261 01
zákl. sídelní jednotky:	11
části obce:	18
katastrální území:	10
adresa městského úřadu:	Městský úřad Příbram Tyršova 108 261 01 Příbram
starosta / starostka:	MVDr. Josef Řihák (ČSSD)
Oficiální web: http://www.pribram-city.cz E-mail: info@pribram-city.cz
Zdroje k infoboxu a částem obce

Příbram je město ve Středočeském kraji, 60 kilometrů jihozápadně od Prahy v oblasti pod Brdy na říčce Litavce. Má 35 tisíc obyvatel.

Příbram byla proslulá jako historické hornické město, což nyní připomíná Hornické muzeum Příbram, jedno z největších hornických muzeí v České republice spravující rozsáhlý skanzen. Nyní, po útlumu těžby, je známá hlavně díky poutnímu místu Svaté Hoře, kde je barokní klášterní komplex. Ten se nachází na kopci přímo nad centrem města, s ním je spojený krytým schodištěm.

Západní dominantu města tvoří zalesněný hřbet hory Třemošná (778 m) v Brdech.

Třemošná nad Příbramí

Příbram se nachází pod úpatím Brd, jejichž nejvyšší vrchol Tok (865 m) leží jen necelých 10 kilometrů západně od centra města. Střední nadmořská výška města je 502 metrů. Celková výměra města je 33,41 km². Městem protéká říčka Litavka a Příbramský potok, na němž je přímo v centru města několik rybníků, celková rozloha vodních ploch ve městě je 37,7 ha, tedy 1,1 % rozlohy města.

Důlní činnost ovlivnila podobu krajiny okolo města, v níž se tak nyní nachází mnoho hald s vytěženou zeminou, které se daří jen pomalu rekultivovat. Dílčí rekultivací prošly alespoň haldy uvnitř města. Zemědělská půda pokrývá bezmála polovinu rozlohy města, z více než čtvrtiny jde o ornou půdu (936 ha). Lesů, zasahujících především z lesnatých brdských porostů, je 618 ha.

Zastavěná plocha obce činí jednu šestnáctinu její rozlohy, přesně 209 ha.^[1]

Hlavní článek: Historie Příbrami a Hornictví v Příbrami

Vedle několika poznámek ve staročeských legendách pochází první skutečná zmínka o Příbrami z roku 1216, tehdy byla majetkem pražského biskupství, později arcibiskupství, koncem 13. století se zde už těžilo stříbro. Městská práva obdržela Příbram od arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hazmburka v roce 1406, potvrzena byla i poté, co se dostala Příbram od roku 1431 do majetku českých králů.

Svatá Hora.

Od roku 1579 byla Příbram královským horním městem. V barokním období vznikl svatohorský komplex - poutní kostel Panny Marie obklopený čtvercovým ambitem s rohovými kaplemi a bývalou rezidencí Jezuitů. Rozmach dolování pokračoval od 17. století, v 18. století bylo vybudováno pět hlubinných dolů u Příbrami na Březových Horách. V dole Vojtěch byla v roce 1875 poprvé na světě dosažena hloubka 1 000 m. Požár v Mariánském dole v roce 1892 připravil o život 319 horníků. Příbram byla jedním z nejmodernějších evropských důlních revírů až do 20. let 20. století.

Za druhé světové války byla v okolí Příbrami oblast silného partyzánského hnutí. Příbram byla osvobozena sovětskými partyzány kapitána Olesiňského, ale v nedaleké Slivici padly údajné poslední výstřely druhé světové války na evropském kontinentu až 11. května 1945, o den později se tam vzdaly poslední jednotky německého Wehrmachtu.

Březové Hory byly připojeny k Příbrami v roce 1950. Za socialismu význam Příbrami vzrostl díky těžbě uranu, zdejší doly byly ale v 50. letech také součástí systému táborů nucených prací.

Současný život města ovlivnily obdobnou měrou jak společenské změny po Sametové revoluci roku 1989, tak ukončení důlní činnosti.

Správu nad městem vykonává příbramské městské zastupitelstvo. Je voleno v komunálních volbách na čtyři roky a má 25 členů. Zastupitelstvo ze svých řad volí radu města, která zahrnuje starostu, místostarosty a další radní. V roce 2006 byla zvolena sedmičlenná městská rada. Jako bývalé okresní město má nyní Příbram status obce s rozšířenou působností.

Všechna místa v radě města obsadili po volbách v roce 2006 zastupitelé z České strany sociálně demokratické (ČSSD) a z SNK Evropští demokraté (SNK-ED), jejich menšinová koalice byla ustavena s podporou komunistů. Starostou města se stal Josef Řihák (ČSSD).

Příbramské území je rozděleno do 18 městských částí, devět centrálních je značeno římskými číslicemi, ostatní jsou obvykle vesnice připojené k Příbrami po druhé světové válce (např. Brod, Bytíz, Jerusalém, Lazec, Žežice a další). V některých z nich existují tzv. osadní výbory, které slouží jako mezistupeň mezi občany a městským zastupitelstvem.

Pohled ze Svaté Hory na Příbram

viz také Volby v Česku

Naposledy volili občané Příbrami své městské zastupitelstvo v období bez vlády s důvěrou parlamentu po sněmovních volbách 2006. Tuto dobu charakterizovala vypjatá konfrontace mezi nejsilnějšími stranami ČSSD a ODS.

Obě strany v komunálních volbách posílily podruhé za sebou své zastoupení v příbramském zastupitelstvu. Naopak křesťanští demokraté bývalého starosty Josefa Vacka ztratili oba zbývající mandáty. Vacek sám nebyl volebním lídrem KDU-ČSL, ale neúspěšně obhajoval svůj mandát.

Od voleb do konce roku 2008 vedla město menšinová koalice ČSSD a SNK-ED se starostou Josefem Řihákem, poté se Řihákem vedená ČSSD dohodla na přeobsazení rady s ODS.^[2]

Od Sametové revoluce se uskutečnily v Československu a České republice patery parlamentní volby. Ve volbách v roce 1990 získalo v Příbrami většinu od 50 do 57 procent Občanské fórum. V roce 1992 zvítězila v Příbrami pravicová koalice Občanské demokratické strany a Křesťanskodemokratické strany (KDS) se ziskem od 25 do 34,8 % hlasů. V obou případech se volilo do tří různých komor (do Sněmovny národů a Sněmovny lidu Federálního shromáždění a do České národní rady). Od roku 1996 vítězí v Příbrami ČSSD, v roce 1996 získala 30 % hlasů a v dalších volbách v letech 1998, 2002 a 2006 se její zisky pohybovaly od 34,3 do 36,8 % hlasů. ODS se pokaždé umístila na druhém místě.

Město je centrem volebního obvodu Příbram pro senátní volby. Ve druhém kole voleb v roce 1996 získal křeslo sociální demokrat Zdeněk Vojíř, ale v roce 2002 svůj mandát ztratil ve prospěch Jaromíra Volného z ODS. Volební výsledek v samotném městě byl pokaždé srovnatelný s výsledkem v celém volebním obvodě. V říjnu 2008 vyhrál ve druhém kole starosta Josef Řihák (ČSSD) nad stávajícím senátorem Volným.

Po roce 1989 vedly k restrukturalizaci hospodářství v Příbrami hlavně dva faktory, a to uzavření dolů a změny ve vlastnictví podniků (privatizace). V Příbrami sídlí Správa uranových ložisek, klíčové oddělení koncernu Diamo, s. p., pokračovatele ČSUP. Přestože se dostaly do nových rukou, některé dodavatelské podniky pokračují ve své výrobní činnosti. V Příbrami působí následující velké podniky:

• ZAT, a. s. – výroba řídicích a informačních systémů pro energetiku, dopravu a průmysl;
• ZRUP, a. s. – výroba obytných buněk, ocelových konstrukcí a stavebních prvků;
• DISA Industries, s.r.o. – výroba tryskacích strojů;
• Kovohutě Příbram nástupnická, a. s. – recyklace a výroba olova a drahých kovů;
• Halex-Schauenberg – ocelové budovy a konstrukce;
• Vibros, s.r.o. – výroba příložných vibrátorů a vibračních strojů;
• Průzkum Příbram, s.r.o. – důlní a geologické práce;
• Ravak, a. s. – největší výrobce van a sprchových koutů ve střední a východní Evropě;
• Yoko, s.r.o. – plyšové hračky;
• Stella Ateliers, s.r.o. – výroba ložního prádla.

Nadregionální význam mají také některé podniky nebo pobočky potravinářského průmyslu (pekárna, nápoje, masokombinát). Své sídlo má v Příbrami řada podniků služeb a obchodu.

Okresní hospodářská komora v Příbrami byla založena v roce 1993.

Navzdory rozvoji příbramských podniků zůstává nezaměstnanost ve městě a blízkém okolí vysoká – v září 2007 činila 7,4 %^[4], což překračuje průměr okresu i Středočeského kraje.

Autobus Karosa na páteřní lince městské dopravy č. 2

Asi 5 km východně od města se kříží dvě národní komunikace – silnice č. 18 (z Rožmitálu pod Třemšínem do Votic) a rychlostní komunikace R4, vedoucí do Prahy. V opačném jižním směru pokračuje jako silnice č. 4 do Strakonic a Vimperk a v Německu je spojena se silnicí č. 2 přes Pasov do Mnichova.

V Příbrami funguje systém autobusového spojení do blízkých obcí a měst, ale také do Prahy a vzdálenějších českých měst. Přímé linky však spojují Příbram také se Slovenskem (např. s Popradem a Košicemi). Spojení s Prahou zajišťují především společnosti Cup Tour a Bosák.

Městská hromadná doprava je provozována společností Connex Příbram. Systém zahrnuje patnáct autobusových linek číslovaných od 1 do 16. Connex Příbram užívá autobusy Karosa (B 731, B 732, B 932 nebo B 952) a SOR (B 9,5 a BN 12). Základem systému je linka č. 2, která má pravidelný desetiminutový interval (ve špičce 5 minut), jízdní řády dalších linek se liší až do minima několika spojů denně.

Autobusové nádraží se nachází blízko vlakového nádraží, neméně je ale využívané autobusové stanoviště v Jiráskových sadech poblíž Pražské ulice.

Nádraží v Příbrami.

Příbramské železniční nádraží se nachází na trati Zdice - Protivín, která byla postavena v roce 1875. Z nádraží vede několik vleček do místních strojírenských podniků a zrušených dolů. Vlaková doprava je nyní využívána především pro dopravu nákladů, osobní doprava je významná spíše pro kratší vzdálenosti. Přímé spojení nabízí rychlík Bezdrev, který jezdí z Českých Budějovic do Mostu.

Příbramské letiště (ICAO kód letiště LKPM) se nachází šest kilometrů severovýchodně od Příbrami v Dlouhé Lhotě. Je to civilní letiště s denním provozem s vzletovou a přistávací dráhou dlouhou 1,45 km. Má především rekreační a sportovní využití.

• Nad městem je známé poutní místo Svatá Hora – barokní kostel a klášter, spojený s městem unikátním zastřešeným schodištěm.
• náměstí Tomáše Garrigua Masaryka:
  • kostel sv. Jakuba (založený v r. 1298, s barokní lodí, novogotická věž z 19. století),
  • budova bývalého soudu (sgraffita podle kreseb Mikoláše Alše s hornickými motivy),
  • budova Knihovny Jana Drdy a další historické budovy;
• Městský úřad – neorenesanční budova z r. 1890, architekt Václav Ignác Ulmann;
• Zámeček-Ernestinum – původně tvrz z 14. století, později arcibiskupská rezidence, nyní kulturní středisko s Galerií Františeka Drtikola, původní gotický arkýř
  • památník obětí první světové války, socha arcibiskupa Arnošta z Pardubic (sochař Ivar Kodym);

Gotický kostel sv. Jakuba na náměstí T. G. Masaryka v Příbrami

• Pražská ulice – městská zóna s obchody a restauracemi, na horním konci Václavské náměstí s kašnou a sochou sv. Václava (sochař Stanislav Hanzík);
• Jiráskovy sady – park v centru staré Příbrami, obklopený historickými budovami:
  • konvikt (církevní škola), později budova rektorátu Vysoké školy báňské nebo sídlo Okresního národního výboru, architekt V. I. Ulmann,
  • pomník literárnímu dílu Aloise Jiráska (sochař Václav Šára), busta generála Richard Tesaříka;
• příbramský hřbitov – hrobky mnoha příbramských osobností, památník obětí požáru v Mariánském dole v r. 1892 (druhý stejný se nachází na zdabořském hřbitově), památník vojáků Rudé armády padlých v okolí města za druhé světové války;
• busta Antonína Dvořáka na Dvořákově nábřeží

Na tzv. sídlišti vybudovaném po r. 1945 najdete:

• kulturní dům – postavený v r. 1959, architekt V. Hilský, sídlo příbramského divadla,
  • poblíž socha Antonína Dvořáka (sochař Josef Wagner);
• socha Horníka (sochař L. Lošák) u příbramského gymnázia;
• Muzeum třetího odboje

Na Březových Horách se nacházejí:

• pět historických dolů a další objekty Hornického muzea Příbram;
• kostel sv. Vojtěcha – neorenesanční, dokončen r. 1889;
• hornický kostelík sv. Prokopa – založen v 18. století na místě staré dřevěné zvonice;
• kostel sboru Mistra Jakoubka ze Stříbra – postaven 1936.